Jahody, saláty, natě mrkví i řepy, okrasné květiny − to všechno mizí v bezedné plží tlamě. Plzáci vše pilně strouhají radulou, jazykem posetým drobnými „zoubky". Kdyby plzáků bylo jen několik, ztráty ani nepocítíme. Jsou však přemnoženi a schopni zlikvidovat celou zahradu. Bránit ji proto musíme od jara do podzimu − a slimáčí sezóna právě vrcholí. Proč se tak rychle množí? Zemědělská krajina jim skýtá hojnost všeho, co potřebují, aby rozvinuli svoje rozmnožovací schopnosti na maximum. Plzáci španělští se páří v červnu. Oplodní se, jak je u plžů zvykem, navzájem, a vajíčka potom kladou také oba. Každý plzák španělský tak může každoročně naklást až 220 vajíček, rozdělených do několika snůšek: Vajíčka kladou od poloviny srpna do poloviny prosince – nejvíce na přelomu srpna a září. Mladí se líhnou po 38 až 43 dnech. Vajíčka kladená v září a později přezimují a plzáčci se líhnou až na jaře – čím je zima teplejší, tím dříve, obvykle od dubna. Nejvyšší početnosti dosahují plzáci v květnu a červnu. Abychom plzákům nechystali příznivé prostředí, zaléváme rostliny přímo ke kořenům a nezvlhčujeme zbytečně půdu kolem. Kompost by měl být co nejdále od záhonů a před použitím ho kontrolujeme přeséváním. Plzáci se také rádi stahují do kupek trávy, plevele, pod úkryty ze dřeva. Taková místa buď ze zahrad odstraníme, neb je naopak použijeme jako přirozené lapače a často kontrolujeme. Užitečného mulčování se kvůli nim vzdávat nemusíme, ale je vhodné jej předem nechat mírně proschnout, aby je tolik nelákal. Více zde...

Uveřejněná fotografie má pouze ilustrační charakter. Článek je jen informativní.